Příloha č. 4: Edukace a selfmonitoring

Je nutné vytvořit komplexní systém edukace, který by byl prováděn profesionálními edukátory a který by zabezpečil všeobecnou dostupnost edukace pro všechny nemocné s diabetem, nejen pro pacienty sledované v diabetologických ordinacích.

Kvalitní edukace a samostatná kontrola diabetu (selfmonitoring) jsou nezbytnou součástí úspěšné léčby diabetu.

1. Současný stav

V současné době provádějí kvalifikovanou edukaci diabetiků diabetologové (vyškolení v edukaci v rámci předatestační přípravy, včetně povinné stáže v edukaci v diabetologickém centru) a všeobecné sestry vyškolené v edukaci diabetiků (donedávna bylo možné školení sester formou pomaturitního specializačního studia „diabetologická a edukační sestra“), V současnosti mohou všeobecné sestry získat způsobilost pro edukaci diabetiků absolvováním specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech /obsahem studia a praxe je tématika v oblasti specializované péče o pacienty s onemocněním diabetes mellitus, specializovaná ošetřovatelská péče při syndromu diabetické nohy, specializovaná práce sestry v oblasti podiatrie, péče o chronickou ránu/, nebo vzděláváním v certifikovaných kurzech, jež jsou akreditovány MZ. Tyto certifikované kurzy svým rozsahem neodpovídají dřívějšímu pomaturitnímu specializačnímu studiu.

Edukaci je možné provádět formou individuální nebo skupinovou, mezi skupinové formy patří např. strukturované edukační programy zaměřené na diabetiky léčené nebo neléčené inzulínem, odborně vedené rekondiční pobyty, odborně vedené lekce v rámci tzv. konverzačních map apod. Zdravotní pojišťovny hradí diabetologům 4 hodiny edukace pacienta ročně a sestrám se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí 6 hodin reedukace ročně.

Selfmonitoring jako základní podmínka kvalitní edukace diabetiků v samostatné péči zahrnuje především samostatnou kontrolu glykémie a následné úpravy režimu, dále i samostatnou kontrolu krevního tlaku, hmotnosti, případně i glykosurie a ketonurie (cukru nebo ketolátek v moči), dále i znalost a sledování akutních komplikací diabetu – těžších hypoglykémií a hyperglykémií s jejich zaznamenáváním do diáře a analýzou příčin. Do samostatné kontroly zahrnujeme i porozumění a sledování výsledků kontrol u lékaře – především HbA1c, krevních tuků a bílkoviny v moči (zejména tzv. mikroalbuminurie); tyto hodnoty by měl pacient pravidelně od lékaře vyžadovat a podle výsledků a porady s lékařem upravovat režim. Testační proužky na měření glykémie jsou podle doporučení ČDS a zdravotních pojišťoven hrazeny diabetikům léčeným pouze dietou v počtu 50 ks za rok, diabetikům léčeným perorálními antidiabetiky v počtu 100 ks za rok a diabetikům léčeným inzulínem v počtu 400 ks za rok. Pacienti na intenzifikovaných inzulínových režimech (3 a více dávek inzulínu nebo léčeni inzulínovou pumpou) mají možnost po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny dostat až 1000 proužků za rok a těhotné diabetičky a děti mohou obdržet až 1800 proužků.

Novou účinnou formou selfmonitoringu a edukace je tzv. kontinuální monitorace glykémií, a to pomocí „zaslepeného“senzoru, kdy zařízení pouze kontinuálně pod dobu 5 - 7 dnů snímá glykémie a pacient probírá křivky až s lékařem po skončení monitorace a stažení údajů do počítače nebo pomocí tzv. „real time“ senzoru, kdy pacient na monitoru kontinuálně vidí hodnoty glykémie a může na ně reagovat ihned po důkladné edukaci. Tato monitorace je hrazena zdravotními pojišťovnami 4x ročně pacientům splňujícím kritéria – nerozpoznávání hypoglykémie a neuspokojivá kompenzace i při léčbě inzulinovou pumpou.

2. Nedostatky

3. Konkrétní cíle

4. Indikátory

Indikátory pro hodnocení programu odpovídají jeho cílům a spočívají v průběžném hodnocení:

5. Strategie

Strategie vyplývá z předchozích bodů a zahrnuje

6. Orientační zhodnocení cost benefitu

Řada studií potvrdila, že kvalitní edukace diabetiků spojená se samostatnou kontrolou a úpravami režimu (zejména tzv. strukturované edukační programy) je spojena se zlepšením znalostí a dovedností týkajících se samostatného zvládání diabetu, se zlepšením klinických parametrů kompenzace diabetu (HbA1c, redukcí hmotnosti, zlepšením kvality života apod.), se zlepšením spolupráce se zdravotnickými pracovníky a se snížením nákladů na zdravotní péči. Z ekonomického hlediska byly kvalitní edukace a selfmonitoring spojeny se snížením potřeby hospitalizací, které představují nejvyšší přímé výdaje na zdravotní péči (viz Standard of medical care in diabetes – 2011, Diabetes Care, 34, Suppl.1, S11-S61). Lze předpokládat i úsporu výdajů na léčbu komplikací diabetu, pokud je prokázáno zlepšení kompenzace diabetu. Edukační programy jsou cost efektivní zejména tehdy, jsou-li zaměřeny na definované skupiny diabetiků – např. na nově diagnostikované diabetiky a diabetiky se zvýšeným rizikem komplikací (Peikes D. et al. Effects of Care Coordination on Hospitalization, Quality of Care, and Health Care Expenditures Among Medicare Beneficiaries: 15 Randomized Trials. JAMA, 2009;301:603-618)

7. Doplnění

MZ v rámci reformních a legislativních změn připravuje dílčí změny ve vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, včetně všeobecných sester. V předběžném návrhu zákona o podmínkách získávání, přiznávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a povolání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví (zákon o zdravotnických povoláních), který by nahradil stávající zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů, je navrženo, aby se zdravotníci vzdělávali formou akreditovaných funkčních kurzů (dále jen „AFK“). Obory AFK by byly stanoveny ministerstvem prováděcím právním předpisem a rámcový vzdělávací program, který by určoval minimální rozsah hodin a obsah, by byl zveřejněn ve Věstníku MZ a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tento AFK by uskutečňoval vzdělavatel, který by požádal ministerstvo o udělení akreditace a jenž by splnil podmínky dané zákonem (především materiální a personální zabezpečení kurzu). Touto cestou by odbor vzdělávání navrhoval vzdělávat všeobecné sestry v edukaci o diabetiky. Pro rychlé vyřešení situace nedostatečného počtu kvalifikovaných všeobecných sester v edukaci diabetiků, jak je nastíněno v tomto materiálu, navrhujeme, aby ČLS JEP připravila dle stávajícího zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, vzdělávací program certifikovaného kurzu, který by vyhovoval praxi a rozsahu činností všeobecných sester a podle něhož by akreditovaná zařízení vzdělávala. Zvláštní odborná způsobilost získaná tímto certifikovaným kurzem by zůstala při změně právních předpisů nedotčena a absolventky by byly stále považovány za zdravotnické pracovníky se zvláštní odbornou způsobilostí pro úzce vymezené činnosti. Navrhujeme taktéž tyto kurzy po přechodnou dobu spolufinancovat přes OPLZZ prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Kalkulačka HbA1C

Časopis
Vnitřní lékařství

Partneři
ČLS J. E. Purkyně
sekretariát ČDS

Sokolská 31, 120 26 Praha 2

724 728 489